První sezóna s CultiWise: co přinesla a co se cestou naučil
Adrians Solovjevs hospodaří na 1 000 hektarech v Lotyšsku spolu s dalšími dvanácti lidmi a zhruba 1 200 včelstvy. Polovinu výměry obhospodařuje konvenčně, polovinu v ekologickém režimu. Pěstuje pšenici ozimou, řepku ozimou, oves, ječmen, pšenici tvrdou, špaldu, pohanku a medonosné plodiny pro včely.
Na svazích těžké jíly, v nížinách mokrá rašelina, místy pH 5, nízký obsah fosforu. Na tom podniku není rovnoměrné nic, a právě proto stojí jeho čísla z první sezóny za přečtení: skutečná pole, skutečné úspory a dvě rozhodnutí, která mu nevyšla. Tady je rozhovor.
Kde jste začal?
Na poli číslo 23. Řepka ozimá, 8,87 hektaru, a po zimě byla skoro polovina porostu pryč nebo ve špatném stavu.
V CultiWise jsem si udělal mapu se dvěma zónami. Plná dávka tam, kde řepka přežila, nula tam, kde vyzimovala. Tahle jedna aplikace ušetřila 50 % hnojiva. O týden později jsem to samé udělal s fungicidem, tentokrát se třízónovou mapou, a zase jsem ušetřil 50 %.
Udělal jsem jednu chybu a tým CultiWise ji zachytil. Prázdné zóny jsem nastavil na nulu, jenže postřikovač potřebuje aspoň 10 l/ha, jinak se úplně vypne. Drobnost, ale je dobré to vědět dřív, než stojíte na poli.
Co vás přivedlo k precizní aplikaci?
Hodně špatný start sezóny. Předchozí rok byl mokrý, takže jsme řepku seli o dva týdny později. Pak přišla zima s minus 30 stupni a na jaře stály na polích obrovské spousty vody.
Po přezimování jsem viděl spoustu míst, kde nebyl vůbec žádný porost. U pšenice se o porost ještě dá bojovat dusíkem navíc. U řepky je to naopak, jen přicházíte o peníze, když krmíte prázdnou zem.
Druhým impulsem byly ceny vstupů. Nafta i hnojiva prudce zdražily a já začal přemýšlet, jak každý kilogram toho, co už mám, využít přesněji.
A na celé výměře řepky?
Máme 103 hektarů řepky ozimé. Na dvou aplikacích hnojiva a jedné aplikaci fungicidu jsme ušetřili 5 484 €. To je čtvrtina toho, co by ty tři přejezdy stály.
103 ha
ŘEPKA OZIMÁ
25 %
UŠETŘENÉHO PŘÍPRAVKU
5 484 €
ZŮSTALO NA ÚČTU
Drony jste použil i na regulaci plevelů v pšenici.
Zmapovali jsme 85 hektarů pšenice ozimé. Abyste měli představu o rychlosti: jedno pole o výměře 3,3 hektaru zabralo čtyři minuty a sedmnáct sekund letu a 139 snímků.
Data jsem nahrál do portálu CultiWise a spustil detekci rostlin, takže jsem přesně věděl, kolik plevelů mám a jaké druhy. Pak běžná dávka herbicidu 200 l/ha, pro jistotu metrový přesah kolem každého plevele a export pro náš postřikovač Amazone.
Na tom poli vyšla mapa na 1,32 hektaru k postřiku z 3,3. Na celých 85 hektarech jsme použili o 62 % méně herbicidu, což je 1 350 €.
Každý rámeček je jeden plevel, který detekce našla
Stejný úsek s metrovým přesahem kolem každého plevele
Zelené se stříká, 1,32 hektaru z 3,3
Měl jste pochybnosti o přesnosti?
Měl. Ze začátku jsem chodil do polí s mapou v ruce a porovnával ji se skutečným stavem. Ta přesnost mi vyrazila dech.
Pochyboval i můj traktorista, takže první pole jsme dělali společně. Dneska mu podám flashku a vím, že všechno udělá přesně. Ta důvěra se budovala pár polí, a to je normální.
Nějaké problémy po cestě?
Dva, upřímně. Monitor AmaPad 2 se u SHP souborů začal sekat a občas zamrzl, takže ho obsluha musela restartovat. Otravné, ale všech 85 hektarů jsme postříkali.
Ten větší je internet. Soubory jsou těžké a lotyšský venkov není proslulý rychlostí uploadu. Pokud jste na bezdrátovém připojení, řešte to před sezónou, ne během ní.
Detekční algoritmus jste si natrénoval sám. Proč?
V jednom bloku jarního ječmene jsem měl chundelku metlici. Trávovitý plevel v obilnině je pro detekci ten nejtěžší případ. A přípravek, který v takhle pozdním termínu ještě zabírá, je drahý. Tak jsem algoritmus natrénoval, aby hledal jen tenhle jeden plevel a nic jiného.
Na 10,74 hektaru jsme ušetřili 65 % přípravku. Celkem 345 €, což není žádná závratná částka, ale u takhle drahé chemie je přesnost všechno. Pole jsem pak prošel a přesnost byla kolem 80 až 90 %.
Pojďme na celkovou bilanci sezóny.
CultiWise jsme letos použili na 744,74 hektaru aplikací a ušetřili 12 958 €, což je 32 % z toho, co by ty vstupy stály. Jen v dusíku je to zhruba 20 tun, které jsme nemuseli koupit.
A to je jen přípravek. Motohodiny a lidské hodiny jdou navrch, ty sečtu na konci sezóny. I bez finální tabulky vidím, o kolik efektivněji náš podnik funguje.
Stály vás úspory výnos?
To je moje nejoblíbenější část. Na prvním sklizeném poli řepky bylo vyzimování tak silné, že jsme dusík stáhli na úroveň pro výnos 1,2 t/ha. Nechtěli jsme utrácet za pole, které jsme skoro odepsali.
Dalo 2,5 t/ha, a když počítám jen plochy, kde porost opravdu byl, tak 2,8. Na náš region je to slušné a s těmi nižšími náklady za tím jsem moc spokojený.
A fungicid, který jste zkrátil na polovinu, vrátily se choroby?
Letos jsme neměli sucho, a i tak nevidím moc ploch s chorobami. Takže s výsledkem jsem moc spokojený.
Co byste příští sezónu udělal jinak?
Tři věci. Zaprvé termín. U postřiku green on green jděte brzy. Malé plevele znamenají levnější chemii a lepší výsledek.
Zadruhé vyřešit internet ještě před začátkem sezóny.
Zatřetí víc důvěřovat technologii. Měli jsme pole jarního ovsa, kde mapa výnosového potenciálu v CultiWise ukazovala zóny s vyšším výnosovým potenciálem. Porost vypadal na moje oko naprosto vyrovnaný, tak jsem mapu ignoroval a rozhodil jednotnou dávku dusíku.
Pak přišel silný vítr s deštěm a oves polehl přesně tam, kde mapa ty zóny ukazovala. Mapa znala moje pole líp než já.
Co byste poradil zemědělci, který o tom uvažuje?
Dostaňte do toho všechny. Vás, vašeho agronoma i traktoristu. Když jeden z nich nevidí smysl, dobré výsledky nebudou.
A začněte s jedním polem, jako já s polem 23. Ověřte si mapy v terénu na vlastní oči. Důvěra pak přijde rychle.
To je celé. Je to takhle jednoduché.
Adrians Solovjevs, agronom, SIA Jaunā zeme