Výsledky z praxe

Plevel, který odolává většině postřiků, zasažený plnou dávkou na 5 % pole, kde rostl. Účinnost 98 % a zbylých 95 % pšenice bez jediného zásahu.

Na polovině pole byl bob, polovina byla čistá. Postříkat jen tu polovinu, která to potřebuje: 100% účinnost, polovina herbicidu, ušetřených 8,50 €/ha.

85 hektarů ozimé pšenice zmapovaných dronem a postřikovač otevíral trysky jen nad ohnisky plevelů. O 62 % méně herbicidu, náklady klesly z 25,50 € na 9,63 € na hektar.

Skoro polovina tohoto pole řepky vyšla ze zimy bez porostu, takže mapa hnojila jen tu polovinu, která přežila. Ušetřených 50 % dusíku a pole plánované na 1,2 t/ha nakonec dalo 2,5.

Pole řepky, které přes zimu přišlo skoro o polovinu porostu, ošetřené ve třech zónách místo jednotné dávky: plná, poloviční, nulová. Ušetřených 50 % fungicidu a při sklizni minimum chorob v roce, který nebyl suchý.

Trávovitý plevel ukrytý v obilnině, který našel detekční model natrénovaný samotným agronomem. O 65 % méně herbicidu v ječmeni a náklady klesly ze 49 € na 17 € na hektar.

Vyrovnaný hon, malé rozdíly po zimě a zemědělec, který chce přesně vědět, kolik živin dostane každá zóna. Dávka 120 až 130 kg/ha a výsledkem je jeden vyrovnaný porost.

Přesná detekce poškození hrabošem a cílený zásah dronem ušetřily 93 % vstupů a pomohly předejít výrazným ztrátám na výnosu.

Rovnoměrnější dozrávání s nižší spotřebou chemie: přesná desikace zasáhla jen zelená místa, snížila spotřebu přípravku o 16 % a pomohla dosáhnout vyrovnanějšího dozrávání.

Dosévat, nebo ne? Stačil 21minutový přelet dronu — počítání rostlin ukázalo, že hustota porostu je v pořádku, takže se 30 ha cukrové řepy nemuselo zbytečně dosévat.

Vyrovnanější porost pšenice, lepší využití odnožování, vyšší výnos, úspora osiva, lepší využití potenciálu pole a nižší riziko polehnutí i chorob.

Rmen roste v ohniscích. Stříkejte jen ta. Rmen na tomto poli rostl v ohniscích. Při celoplošném postřiku by herbicid dostalo i 70,04 % řepky, kde žádný nebyl. Pole má 18,2 hektaru a dron ho zmapoval za 19 minut. CultiWise našel v řepce každou rostlinu rmenu a z toho vznikla aplikační mapa: postříkat 5,47 hektaru, zbytek nechat být. Mapa předem spočítá, kolik postřikové kapaliny je potřeba, takže obsluha namíchala přesně tolik. Žádný přestřik, v nádrži nic nezůstalo. Ohniska dostala plnou dávku Galery, a s ní i plný účinek. Zbytek řepky s chemií vůbec nepřišel do styku. 70,04 % herbicidu nebylo potřeba, což je 43 € na hektar.

Pcháč v kukuřici: zasáhněte každou rostlinu, ne celé pole. Pcháč oset patří v kukuřici k nejodolnějším plevelům. Je vytrvalý a má hluboké kořeny, ze kterých pořád znovu obrůstá. Plečkování ho proto zastaví jen na chvíli. Zabrat na něj musí systémový herbicid, který se dostane až do kořenů. Běžně se proto stříká celé pole, i když pcháč roste jen na jeho části. Na tomto poli byla kukuřice v BBCH 12, tedy včas na pořádný zásah. Dron nalétal pole za 12 minut. CultiWise pak našel každou rostlinu pcháče, celkem jich bylo 11 079. Většina rostla v ohniscích, ale zachytil i ty, které stály samostatně. Z toho vznikla aplikační mapa a podle ní Agrifac Condor s jednometrovými sekcemi postříkal jen 6,23 z 12,92 hektaru. […]

Šťovík v travách na osivo: zasáhněte každou rostlinu, ne celé pole. Šťovík patří v travách na osivo k nejhorším plevelům. Z hlubokého kůlového kořene pořád znovu obrůstá a jeho semena skončí při sklizni v osivu, odkud se těžko vyčistí. Proto se obvykle stříká celé pole, i když šťovík roste jen na malé části. Na tomto poli jsme to udělali jinak. Dron nalétal všech 22,80 hektaru a CultiWise v trávě našel každou jednotlivou rostlinu šťovíku. Aplikační mapa pak pokryla jen tyto rostliny a kousek kolem nich, celkem 1,32 hektaru. Množství postřiku mapa spočítala předem, takže se namíchalo přesně tolik, kolik bylo potřeba, a v nádrži nic nezůstalo. Šťovík dostal plnou dávku herbicidu a čistá tráva nedostala nic. Herbicidu se spotřebovalo […]

Před zimou velkou řepku přibrzděte, malou nechte růst. Před zimou chceme mít řepku v ideální velikosti. Přerostlá snáz vymrzne, slabší zase potřebuje každý den růstu. Na jednom poli máte často obojí. Když dáte regulátor stejnou dávkou všude, pro většinu pole to nebude správně. Na tomto 26,27hektarovém poli jsme porost nasnímali dronem a CultiWise ho podle NDVI rozdělil na čtyři zóny. Kde byla řepka hustá a bujná (zelené zóny), šla plná dávka, aby se růst přibrzdil. Kde byla řídká a menší (červené zóny), dostala jen zlomek, protože malou řepku by regulátor zbytečně stresoval. Kolik postřiku je potřeba, měla obsluha spočítané předem a terminál FendtOne měnil dávku po metrových sekcích. Na regulátoru se ušetřilo 34,48 %, […]

Dusík jen tam, kde se ještě zúročí. Po zimě byla řepka na tomto poli hodně nevyrovnaná. Část porostu přezimovala dobře a byla hustá, jinde zůstaly jen řídké a slabé rostliny. Při jednotné dávce močoviny by většina pole dostala buď zbytečně moc, nebo málo. Pole o výměře 17,4 ha rozdělil CultiWise podle NDVI na čtyři zóny a o dávkách pak rozhodl agronom. Nejslabší místa poškodil mráz natolik, že by jim další dusík výnos nezvýšil, proto tam dávku snížil. Naopak v silných zónách ji zvýšil, aby porost na jaře dobře regeneroval a rozjel se. Agronom nechtěl hnojit tam, kde se to už nevrátí. Oproti jednotné dávce se ušetřilo 43,13 % močoviny, tedy 19,74 € na hektar. Dávku měnil terminál FendtOne […]

Před setím: postříkejte plevel, ne holou půdu. Před setím sóji je potřeba pole vyčistit od plevelů, které už stihly vzejít. Běžně se proto celé pole postříká totálním herbicidem. Jenže na holé půdě rostou plevele jen místy. Tady zabíraly 21 hektarů z 211, takže při celoplošném postřiku by 90 % herbicidu skončilo na holé zemi. Dron nalétal pole a CultiWise na holé půdě našel každé místo se zelenými plevely. Z toho vznikla aplikační mapa a Agrifac Condor s 25centimetrovými sekcemi podle ní postříkal jen tato místa. Mapa předem spočítala, kolik postřiku bude potřeba, takže obsluha věděla ještě před výjezdem ze dvora, kolik nádrží namíchá. Postřikovač se méně často vracel plnit a v nádrži nic […]